Ivan Král (1948 - 2020)

Ivana Krále mám naposlouchaného jako málokoho. Mám všechny jeho desky. Je to obrovská srdcovka. Dvakrát jsem ho fotil a vždycky jsem ho obdivoval. Pro jeho skromnost i to, co všechno dokázal a samozřejmě pro tu fantastickou muziku.

Nikomu se v Československu nepovedlo, aspoň na poli rockový muziky, víc. A když se pak po revoluci vracel a pomáhal dalším muzikantům s jejich věcma, vznikly z toho krásný desky. Nejlepší album Lucie "Černý kočky, mokrý žáby", vosí deska Alice nebo dvě skvělý desky Jiřího Suchého.

Těžko bych dával dohromady, co od něj mám nejradši. "Nostalgia" je skvělá, "Clear Eyes" jakbysmet, ale pak jspou tu desky jako "Dancing Barefoot" nebo "Photoalbum" a i ta hudba ke "Cabrioletu" je fajn i když film je divnej a i ty Alias jsou dobrý a CD z Bunkru s Noelem Readingem a ten živák pro dětský domovy (úplně blbej cover desky ale strašně silná atmosféra) a ... těžko se mi zastavuje a všechno mi naskakuje samo. Taky Native a Pusa a ...

Tady jsem ho viděl naposled.