Ticho

Dneska bylo v práci takový ticho a sterylno, až to bylo divný. Fakt jak po globální katastrofě, kterou moc lidí nepřežilo.

Ticho  prej léčí, říká se a asi to v nějakejch případech platí, ale mně spíš léčí vlídný a milý slovo nebo ta správná hudba.

Včera jsem si pustil Září od Zvířete jménem Podzim a zas jsem u toho brečel a pak si dal Live Through This a tím jsem ze sebe vybil tu špatnou energii. Dojmout se a vyvztekat byl skvělej plán. Krásnej lék.

Dneska léčilo to milý a vlídný slovo. Nejedno.

Jsem moc rád, že mi život přináší ty léky. Když ví, že je potřebuju. Možná (a teda teď jsem zas velkohubej) si je v tu chvíli zasloužím. A taky, že vím, po čem sáhnout, když je to potřeba. Což, jak jsem včera slyšel v rozhovoru na DVTV úplně každej neumí.

Život je krásnej, i když by to tak zvenku nemuselo vypadat.