Neodpovídat může zraňovat

Tohle je těžký. Strašně těžký. Když se podívám na magické číslo na svém mobilu, tak tam mám 67 362 nepřečtených mailů. Fakt. A jo, jsou v tom i všechny spamy. Já nic nemažu. Asi před osmi lety jsem se naučil se tím nestresoat a vnitřně je mi líp.

Ale je to vlastně dost sobeckej přístup. Jo, někdy mi něco vyhnije. Někdy něco nestihnu. Namlouvám si, že pokud je to důležitel mail, tak si mne najde. Docela to vychází.

Jenže teď si jedna skvělá kolegyně Johana odsteskla (jakože už si neposteskla, ale ještě nedávno by to tak bylo), že se naučila Nebrat si osobně, že jí na některé maily nepřijde reakce.

Dost možná, že jsem jí na nějakej mail nezareagoval. Což mne teď mrzí. A dost možná, že jsem, nezareagoval na mail někoho, kdo si to taky bere osobně.

Pitomý je, že prostě nedokážu vše řešit a vlastně se svým současným stavem neumím vůbec nic udělat. Člověk chytne manko na dovolený a pak už se to veze. Kdysi dávno ve Spořce jsem po dovolené tři dnyy nedělal nic jiného, než četl maily. Jeden kolega řešil spravedlivě všechny maily chronologicky. Takže když jsem mu napsal, on věděl, že mi odepíše za 14 dnů.

Takže tohle není moc moudro dne. Je to zjištění, že asi občas někomu ublížím tím, že mu neodepíšu. Ale zatím s tím neumím vůbec nic dělat.