Dovolená den III

Ráno neprší, ale je zima. Větší než byla, nějakých 8 stupňů a na to nejsme zvyklí. Jedeme do Rakouska a je to zábava.

Navigace nás žene na silnici, kde je potřeba mít dálniční známku, ale pro těch asi 8 km je mi líto za ni utrácet. A tak jedu podle turistickejch map od seznamu, prostě podle mapy.cz po polních cestách asi 4 km a dostávám se přesně tam, kam potřebujeme.

Mineme rujnu větrného mlýnu a dojedeme do Falkensteinu. Trochu začíná svítit slunce, parkujeme u kostela a jdeme pěšky na hrad ale brzy to stočíme na takovej kopec s křížema a sochama. Je tu pěknej výhled, vinice jsou zbarvený do žluta, oranžova, červena i zelena. Krásnej podzim, podobnej jako na Pálavě první den.

Na kopci u kapličky blbneme, Alice hraje hru o hledání klíčů a odemykání zámků.

Obejdeme to tu a pak autem vyjedeme pod hrad, abysme zjistili, že nás dovnitř nepustí, protože chtějí 3,5 EUR za osobu a já mám jen kartu a koruny. Ale vlastně nám to nevadí.

Ještě trochu projedeme vesnici a vidíme kozy a ovce a koně a krávy a srnky a bažanty a do navigace dávám památník Brána ke svobodě, což je památník obětem železné opony.

Navigace se s tím nepáře, jede co nejpřímější cestou, zase končíme na polňačce a pak na lesní cestě a vypadá to, že hranici překročíme divoce mezi stromy, ale nakonec je tam zátarasa, takže to objíždíme. K památníku se nedá dojet autem ani z druhé strany, ale to nevadí, aspoň se projdeme cca 3 km kolem tabulí se zvěrstvama, který tu ty komunisti páchali, Alice jede na koloběžce, ale promrzáme. Docela dost.

Na skok na penzion, teple se oblíct a pak 4 km Mikulovem přes Kozí hrádek a židovskej hřbitov a zámek a tak.

A po zase hezky naplněným dnu vyrazíme do Pavlova do našeho oblíbenýho Hotelu Pavlov na skvělou večeři. Tady jíme rádi.

I když máme pocit, že jsme tady na Pálavě viděli už skoro všechno, zas sem asi někdy zajedeme. Je to tu fajn, máme to tu rádi. Něco jako Provence.