Dospělý rozhodnutí

Včera večer jsem si šel zaběhat. Oblíkl jsem se do svýho oblečku, nasadil sluchátka, začal hledat hudbu a pak jsem si řekl: “Honzo, jsou tři stupně, kašleš, necejtíš se nejlíp, vykašli se na to.” A nešel jsem.

A když jsem to dnes říkal v práci, tak Terka řekla, že je to dospělý rozhodnutí. Nad tím se musím zamyslet a ne proto, že je Terce asi polovina toho co mně, ale proto, že to mi snad ještě nikdo neřekl.

Předtím mi došla baterka v NTB a v práci jsem zapomněl zdroj. A to jsem potřeboval udělat důležitý podklady pro šéfa. Ale nemohl jsem. Asi to tak mělo bejt. Všichni už doma šli spát a tak jsem poklidil kuchyň a obývák a poslouchal jsem u toho Plovárnu s Jáchymem Topolem.

Dnes jsem měl v práci 9 schůzek, pak jsem běžel provést Medanku, hnali jsme se 3km a pak domu, rychle napsat mail o praporech a vzít foťák, jdu fotit kohosi kdo se jmenuje Charli XCX a já vůbec nevím o koho jde, ale přišlo mi dobrý jít si zkusit jen tak zafotit bez toho, abych to chtěl poslouchat. To mi přišlo dobrý, když jsem se na to hlásil. Dnes bych to klidně odpískal a radši třeba spal. Místo toho budu do dvou dělat fotky.

A teď jedu v metru a tohle píšu v mobilu, jde to.

Život je někdy rychlejší, než jsem si dokázal představit. Mám to podobně od srpna.

Florenc. vystupuju, takže proteď konec.

Komentáře

Oblíbené příspěvky