Myslete na děti
Dočetl jsem další, možná desátou knihu od Iana McEwana. Myslete na děti. A nemůžu si pomoct, ty jeho novější věci mám rádši než starší klasiku, takže mne to dostalo.
Krásnej a přesvědčivě podanej příběh a k tomu ta literárnost toho všeho. Jak on umí psát, čeho všeho si všímá a jak každým detailem krásně vtahuje do děje. Nádhera.
Vždycky když přečtu něco takovýho, říkám si, že bych se k tomu měl někdy vrátit, ale bojím se, že na to nikdy nebudu mít čas. A tak si říkám - je to dostačující si něco tak dobrýho užít jen jednou? Nebo jsme už dnes totálně zblblí a to, že se člověk dívá na film nebo seriál nebo poslouchá desku po několikátý je jen plejtvání časem? A tak je správný, že tu knížku nejedu pořád dokola?
V tom bych si chtěl udělat jasno. Někdy.
Krásnej a přesvědčivě podanej příběh a k tomu ta literárnost toho všeho. Jak on umí psát, čeho všeho si všímá a jak každým detailem krásně vtahuje do děje. Nádhera.
Vždycky když přečtu něco takovýho, říkám si, že bych se k tomu měl někdy vrátit, ale bojím se, že na to nikdy nebudu mít čas. A tak si říkám - je to dostačující si něco tak dobrýho užít jen jednou? Nebo jsme už dnes totálně zblblí a to, že se člověk dívá na film nebo seriál nebo poslouchá desku po několikátý je jen plejtvání časem? A tak je správný, že tu knížku nejedu pořád dokola?
V tom bych si chtěl udělat jasno. Někdy.
Komentáře
Okomentovat