Úmrtí

Ten zlom začal když umřela babička a děda. Tenkrát jsem zjistil, jak mi fakt chybí a i když jsem se s dědou roky nestýkal, měli jsme komplikovanej vztah, stejně na něj i babičku od té doby strašně často vzpomínám. Vidím věci jejich očima, představuju, že by se jim tohle líbilo a tohle ne. Myslím na ně mnohem mnohem mnohem víc častějc, než když žili.

Te´d umřel kamarád, s kterým jsem se několik let neviděl. Ale vždycky, když jsme se potkali, tak mi s ním bylo fajn. Dotáhl mne do musicserveru, pomohl mi s focením a jo, měl řadu názorů, na kterejch jsme se neshodli, což je normální.

Ale od tý doby, co jsem zjistil, že umřel, na něj strašně moc myslim. Vidím ho před sebou, slyším jeho hlas, myslím na jeho manželku. Je mi to líto a samotnýho mne překvapuje, jak moc. Protože, jak píšu, v době kdy to šlo, jsme se zas tak moc nepotkávali.