Za pět dnů mi bude 43

Za pět dnů mi bude 43. To je dost. Když mi bylo třináct, bylo to pro mne hluboký stáří a obrovská dospělost. Dneska necejtím ani jedno.

V práci si mí milí kolegové připravili narozeninovou bojovku. A dostal jsem čaj o kterým jsem jednou mezi řečí prohodil, že mám rád a smažákovou tour, o smažáku mluvím furt. Moc pozorný to bylo a milý a krásně zpracovaný a vymyšlený. Nádhera.

A pak, aby toho nebylo málo mi namalovali obraz. Všichni dohromady. Krásnej, včetně otisků jejich prstů.

Je to takovej fakt dobře a poctivě zakořeněnej strom, kterej se metamorfuje ve vlny moře a písečnej břeh. A nad tím létajíci ryba směřuje z pestrobatevného světa někam za rudým sluncem. Trochu zataženým. Trochu zadumaným. Tak jako caveovským. Takovým jako je to, čím se fakt rád hudebně a literárně obklopuju. A z toho slunce prší zlatý kapky deště a ta ryba se v nich koupe a díky tomu může v tom krásným světě letět dýl. A užívat si to.

A já tu teď na to koukám, piju studenej svařák a dojímám se u toho.

Jsem rád, že můžu pracovat mezi tak milejma lidma.


Komentáře

Oblíbené příspěvky