Bojovka Bulovka

Ondra si ve škole při tělocviku narazil ruku. Při bruslení spadnul. A protože to dost bolelo i večer, jedeme na pohotovost. Bulovka nás zná dobře a my jí taky. Přišel jsem tu o slepák, narodily se tu všechny tři děti, Tdeáš tu trávil řadu pobytů jako miminko, Ondra taky jeden, šili nás tu a tak. Jsme tam vlastně jako doma.

Přijíždíme na dětskou pohotovost a tam nás vítá první výdobytek techniky. Poplatkomat, kterej nefunguje, ale všichni se moc snaží, aby fungoval.

To, že se na opravě pracuje mě úplně neuklidňuje, přemejšlím kde asi se na tom pracuje a jak dlouho už. No nic, asi to zaplatím hotově, pomyslím si. Ale druhej nápis u vstupních dveří do ordinace mi říká, že asi ne.

Tohle je trochu asertivní prosba o to, přece jen zakoupit ten kouzelnej papírek. Ondru nechávám na pohotovosti a instruuju ho, co má dělat kdyby se otevřely dveře (dej jim kartu pojišťovny a vyplň formulář). Běžím na vrátnici a tam je další zpráva pro nás, kteří tu hrajeme tu nemocniční bojovku.

Měnička nemění (bankovky vydané po 1.1.2019), což je u měničky docela podstatná závada. Odteď si budu pamatovat, že na Bulovku je potřeba se vybavit kromě silných nervů také mincemi nebo aspoň starými bankovkami. A tak vytahuju krásnou novou dvoustovku, kterou jsem si pro tyto účely vybral z bankomatu, protože hotovost normálně nenosím. Koukám, jak je nová, ale žádný časový údaj na ní nenacházím. Opakovaně ji zkouším rozměnit, měnička ji vrací a vrací a já si říkám, že asi fakt bude nová. Znovu hledám datum vydání a znovu ho nenacházím. Nevadí. V peněžence nacházím ještě jednu zastrčenou bankovku, která vypadá o dost jetěji, zkouším ji rozměnit a opět to nejde. Tady bych za důvod viděl to, že je pomačkaná a oplacená. Zřejmě je potřeba nosit bankovky tak akorát staré.

Ale asi na desátý pokus si to měnička rozmyslí a já mám v kapse dvacet desetikorun a devět z nich vyměním za vstupenku na pohotovost.

Vracím se k Ondrovi, čekání, RTG, zase dlouhé čekání a nakonec je vše OK, jen naražená ruka. Odjíždíme autem pryč a když chceme zaplatit za parkování, zdárně překonáváme i poslední úkol bojovky.

Za auto se kartou platit nedá. Naštěstí mám plnou kapsu desetikorun.