Dětský dluhy

Tohle je velký téma a už se o tom popsaly mraky diskuzí a postů. Exekuční komiks Český advokátní komory. Příběh o Katce, která jako dítě hřeší a po patnácti s ní stát za její hřích zúčtuje.

Takovýhle chování státu považuju za nepřijatelný. Stejně tak takovou osvětu. Za děti by měly být zodpovědný jejich rodiče nebo zákonní zástupci a dluhy a podobný věci by měly být vymáhány právě po nich. To, že jsem dítě totiž znamená, že mám to privilegium dělat chyby. Nedomýšlet své činny a být za ně trestán jen přiměřeně.

A pokud jedu na černo, je to primárně problém toho dopravního podniku a následně toho, kdo je za mne v danou dobu zodpovědný. V patnácti musí mít dítě čistej štít a neschopnost vydolovat peníze z toho, kdo je fakt dluží, nemůže být házena na dítě. Je to trochu podobný, jako kdybych někomu půjčil peníze, on mi je nechtěl vrátit a já si půjčil od někoho jinýho a řekl - tak a vrátí ti je ten co je nechce vrátit mně, mne už se to netýká.

Ale to, proč mne to tak zasáhlo, jsou diskuze, který se kolem toho komiksu objevujou na internetu. Překvapuje mne, kolik lidí si myslí, že je to tak správně a argumentují takhle debilně:

• to že dítě jede na černo nebo nevrátí knížku je jeho problém, já jako rodič za to nemůžu, je dobře, že se to vymáhá z dětí
• rodiče třeba nemají peníze a je špatně to chtít po nich, chybu udělalo dítěm je to jeho problém
• slušné děti si koupí lístek, pokud ne, měly by nějak zjistit, že se to nedělá

A tak si říkám, co vede lidi k tomu, takhle uvažovat. Jsou to jejich špatný zkušenosti. Neochota přijmout zodpovědnost. Pocit, že nám se to stát nemůže. Neschopnost zvládnout svý děti?