Náhoda neexistuje

Náhoda neexistuje je nejčastější mantra, kterou si opakuju, když se mi stane něco, co by se dalo nazvat náhodou. A to se mi stává fakt často.

Věc, která jakoby zapadala do určitýho běhu dějin, flow, daný situace. Prostě byla na tý cestě, která je jasně vykolíkovaná a objeví se na ní nečekaně ale správně. Prostě náhoda. Nicméně já jsem od určitý doby přesvědčenej, že to, čemu se říká "Náhoda" je spíš "Odměna". Netuším od koho, je to něco, co si člověk zaslouží. Odpracuje. Dostane za svý úsilí. Ukáže mu to, že jde po správný cestě.

Jo, třeba je to něco jako znamení. To co jsem si prožíval s Murakamim a s leckým dalším. A vždycky je pak jen na každým, aby se řekl: "hmm, náhoda, zakímavý" a nebo "hmm, jdu správnou cestou, asi bych si měl něčeho všimnout, musím mít otevřený oči".

V roce 2017 jsem si koupil knihu "Eskejp" od Jirky Charváta. Teď jsem ji začal číst. Dva roky se na ní chystám, teď to uzrálo. A když jsem se dostal na stranu 74, bylo tam tohle. Otevřete v roce 2020.

Nepochybuju o tom, že to čtu přesně v době, kdy jsem to číst měl.


Komentáře

Oblíbené příspěvky