Úhly pohledu

Kdybych někdy končil ve Slevomatu ať už jakýmkoliv způsobem a někdo mi řekl "můžeš si na památku vzít jednu jakoukoliv věc." Vzal bych si tenhle obraz. Rád se na něj chodím dívat, baví mne nad ním přemejšlet. Hledat v něm různý výklady.

Visí na stěně v jedný zasedačce a takhle nepatří. Ty lidi mají být dole a lízt nahoru a společně se snažit rozhejbat to soukolí, který má asi znázorňovat Slevomat, ale mě se líbí pro všechny další úhly pohledu, který nabízí. A tak ho čas od času nějak otočím a většinou si toho nikdo nevšimne.

Asi nejradši mám ten výklad, kdy se nahoře v postapokalyptickém světě drží poslední skupina přeživších a z toho industriálního čehosi se snaží zachraňovat ty, kteří se nechtějí nechat tím kolosem spolknout. A nebo se prostě vší silou drží, aby je ta věc nepohltila.

Dnes jsem to ale pro změnu otočil takhle, což může znamenat cestu někam dál. Posun do jinejch světů a dimenzí. Neprobádanejch krajin. prostě ta ozubená planeta nebo světadíl je už blízko a ti lidé tam chtějí doputovat. Jsou to kolonizátoři.