V obrazech
Sedíš doma. Máš stovky nápadů co bys moh a chtěl dělat. Ale sedíš a neděláš nic. Pasivně vnímáš televizi, která tě nezajímá, ale hraje tu. Sedíš. A neděláš.
I když si to maluješ jinak. Vždycky si to maluješ jinak a plánuješ. Co bude. Jaký to bude. Co všechno stihneš. Co si s kým užiješ. Jak to bude fajn.
Tyhle představy by tě měly nabíjet, ale je to přesně naopak. To že nejsou naplňovaný tě drásá. A ukazuje slepý cesty a pasti a hluchý místa.
A hledáš, jak tomu utýct. Jak to změnit. Hledáš lana, kterejch by se dalo chytit a vytáhnout se za ně tam, kde přesně víš, že chceš bejt. A máš strach, že až se tam vyšplháš tak zjistíš, že to za to nestálo. A že ta vidina změny, pozitivní změny, je jen nenaplnitelná utopie. Která nefunguje.
A že to je všechno v tobě. Jenom v tobě a nikde jinde. A stejně si to děláš sám a vždycky dělat budeš. A tak si to zas maluješ. Co všechno stihneš. Co uděláš. S kým. A jak. A žiješ v těch obrazech. Což vlastně není zas tak špatný.
Někdo nemá ani ty obrazy. Říkáš si. A to ti pomáhá. To tě drží. To musí stačit.
I když si to maluješ jinak. Vždycky si to maluješ jinak a plánuješ. Co bude. Jaký to bude. Co všechno stihneš. Co si s kým užiješ. Jak to bude fajn.
Tyhle představy by tě měly nabíjet, ale je to přesně naopak. To že nejsou naplňovaný tě drásá. A ukazuje slepý cesty a pasti a hluchý místa.
A hledáš, jak tomu utýct. Jak to změnit. Hledáš lana, kterejch by se dalo chytit a vytáhnout se za ně tam, kde přesně víš, že chceš bejt. A máš strach, že až se tam vyšplháš tak zjistíš, že to za to nestálo. A že ta vidina změny, pozitivní změny, je jen nenaplnitelná utopie. Která nefunguje.
A že to je všechno v tobě. Jenom v tobě a nikde jinde. A stejně si to děláš sám a vždycky dělat budeš. A tak si to zas maluješ. Co všechno stihneš. Co uděláš. S kým. A jak. A žiješ v těch obrazech. Což vlastně není zas tak špatný.
Někdo nemá ani ty obrazy. Říkáš si. A to ti pomáhá. To tě drží. To musí stačit.
Komentáře
Okomentovat