150 stanů pro Sýrii
Před mnoha a mnoha lety, odhaduju, minimálně šesti, možná ještě dřív, se mi ozval jeden kamarád.
Hele, já mám takovou prosbu, děláš ještě ve spořce na Budějárně? Mně teď odtáhli auto, nemám u sebe nic, potřebuju si pro něj dojet a stojí to dva tisíce. Nemohl bys mi půjčit, hned ti to pošlu zpátky.
A tak jsme se potkali, já mu dal peníze a čekal jsem. Dny a týdny a měsíce a ten člověk dělal mrtvýho brouka a pak se časem ukázalo, že to se svejma penězma úplně nezvládl a je zadluženej až po uši. A historka s autem byla jen válečná lest, jak by řekly Rychlý šípy a nebo prachsprostá lež, jak by řekl někdo jinej.
Moc mile mě pak překvapilo, když se po možná roce zase ozval, přiznal problém, řekl, že se snaží to napravit, má splátkovej kalendář a odborníka, kterej mu s tím pomáhá. Tak jsem mu říkal super, drž se a nejdříbv uhraď banky a veškerý lichvy a tak a až budeš mít všecchno hotovo, ozvi se mně. A jo, mohl jsem mu ty peníze odpustit, ale to bych udělal, kdyby na začátku nepoužil tu válečnou lest. Nemám rád, když ze mně někdo dělá pitomce.
No a před pár týdny mi píše ahoj, trochu jsme na tebe zapomněli, ale tenhle tejden ti ty peníze přijdou. A fakt přišly. A přišly v den, kdy jsem zaznamenal výzvu Šimona Pánka o tom, jak je na tom Sýrie špatně a jak zásadní humanitární katastrofa tam probíhá.
Což mi přišlo jako znamení a tak jsem neváhal a ty peníze vzal a poslal je Človeku v tísni. Kde jsem pravidelným klubovým přispěvovatelem a tohle jsem udělal nad plán moc rád.
No a před pár dny mi volají z Člověka v tísni, protože si mne chtěli identifikovat a přiřadit peníze k správnýmu člověku (jo, variabilní symbol jsem uvedl, ale byl v tom nějakej zmatek) a už při telefonátu se zmiňovali, že těch darů přišlo fakt hodně.
A to potvrdil mail, kterej před časem přišel. Povedlo se vybrat 12 milionů! Hustý. A krásný. Faklt velkou radost mi to udělalo. A super je, že těch peněz je tolik i díky tomu, že se muj kamarád zvládnul oddlužit.
Hele, já mám takovou prosbu, děláš ještě ve spořce na Budějárně? Mně teď odtáhli auto, nemám u sebe nic, potřebuju si pro něj dojet a stojí to dva tisíce. Nemohl bys mi půjčit, hned ti to pošlu zpátky.
A tak jsme se potkali, já mu dal peníze a čekal jsem. Dny a týdny a měsíce a ten člověk dělal mrtvýho brouka a pak se časem ukázalo, že to se svejma penězma úplně nezvládl a je zadluženej až po uši. A historka s autem byla jen válečná lest, jak by řekly Rychlý šípy a nebo prachsprostá lež, jak by řekl někdo jinej.
Moc mile mě pak překvapilo, když se po možná roce zase ozval, přiznal problém, řekl, že se snaží to napravit, má splátkovej kalendář a odborníka, kterej mu s tím pomáhá. Tak jsem mu říkal super, drž se a nejdříbv uhraď banky a veškerý lichvy a tak a až budeš mít všecchno hotovo, ozvi se mně. A jo, mohl jsem mu ty peníze odpustit, ale to bych udělal, kdyby na začátku nepoužil tu válečnou lest. Nemám rád, když ze mně někdo dělá pitomce.
No a před pár týdny mi píše ahoj, trochu jsme na tebe zapomněli, ale tenhle tejden ti ty peníze přijdou. A fakt přišly. A přišly v den, kdy jsem zaznamenal výzvu Šimona Pánka o tom, jak je na tom Sýrie špatně a jak zásadní humanitární katastrofa tam probíhá.
Což mi přišlo jako znamení a tak jsem neváhal a ty peníze vzal a poslal je Človeku v tísni. Kde jsem pravidelným klubovým přispěvovatelem a tohle jsem udělal nad plán moc rád.
No a před pár dny mi volají z Člověka v tísni, protože si mne chtěli identifikovat a přiřadit peníze k správnýmu člověku (jo, variabilní symbol jsem uvedl, ale byl v tom nějakej zmatek) a už při telefonátu se zmiňovali, že těch darů přišlo fakt hodně.
A to potvrdil mail, kterej před časem přišel. Povedlo se vybrat 12 milionů! Hustý. A krásný. Faklt velkou radost mi to udělalo. A super je, že těch peněz je tolik i díky tomu, že se muj kamarád zvládnul oddlužit.
Napsano zivotem
OdpovědětVymazat:-)
Vymazat