Vítkov

Už dlouho kolem toho kopce chodím. Pak mi to došlo, pak jsem sledoval různý znamení.

Někdy se Vítkov prostě ztratil a nebyl, a to jen proto, abych si ho příště všimnul. Když jedu tramvají z Florence přes Karlínský náměstí, je hezký koukat na žižkovskej vysílač. Pohybuje se proti Žižkovi a snaží se ho sundat. Pak ta scenérie na chvíli zmizí, schová se za kostel sv.Cyrila a Metoděje na Karlínském náměstí a když se znovu ukáže, je už vysílač za Žižkou. Vždycky čekám, kdy se vysílač narovná do vodorovný polohy dřevce a toho žižku schodí ze sedla.

A už několik týdnů si říkám: Honzo, toho materiálu máš dost. Můžeš začít.

A tak jsem dnes začal zase něco psát. jsem zvědav, kam to vyroste, jestli to vyroste, nebo jestli zas po pár stranách přestanu. Začátky mi jdou vždycky ze všeho nejlíp. Teď jen vydržet.