Kdo ví, co na vás nebudou chtít, až vyrostete (ke dni dětí)

Počkejte na vojně, tam se s váma nebudou mazat, říkal Pavel, příjmení si už nepamatuju na táboře a snažil se z nás vymáčknout duši. Museli jsme běhat až nám bylo blbě, pádlovat jak trestanci. Cvičit, dělat kliky. A jako argument, proč je to tak dobře byla vojna. Tam se ti to hodí, tam ti daj do těla ještě víc.

Ve školce co nás cpali mlíko a tlustý maso, nutili nás všechno dojídat. Zvraceli jsme a plivali jsme to a nechtěli jsme do školek chodit. A ti talentovanější se naučili práskat: Průša to nedojed, poslušně hlásila Monika Dobrovolná soudružce učitelce a já se musel vracet a cpát do pusy věci, který mi zvedaly žaludek.

Architektura procesoru 8080 je naprostej základ, bez toho nemůžeš rozumět počítačům a pokud chceš programovat, musíš znát pascal a assemblerem roztočit krokovej motorek.

A taky quattro, bez toho to nejde, stejně jako dbase III. Za dva roky poté po quattru a amipru neštěkl ani pes.

Stovky videokazet. Nahrávání filmů, seriálů, protože máš v sobě to prázdno, kdy nic nedávaj. Nikde nic neběží a tak to nahráváš. Pohádky, to se hodí pak dětem. Dokumenty, koncerty. Všechno. Stovky videokazet, který hlavně zaznamenávaly, 80 % toho zaznamenanýho už nikdy nebylo a nebude přehráno.

Nečti detektivky a komiksy, vybírej si jen správnou krásnou literaturu. Teď přečti Tolstoje, teď Němcovou. Ne to, co by tě zajímalo. F.L. Věk je základ, aspoň jeden díl z Jiráskovejch svazků. Bez toho bys nebyl čech.

A nechte si ušít roušky, vemte si pláštěnky, pytlíky na ruce. Budeme cvičit jak se zachovat při případném napadení. Každý dítě to musí znát. Tréning je potřeba dvakrát do roka. A změřit nos na masku, která ale, předpokládám, nikdy nebyla vyrobená. V případě výbuchu by na každýho v evidenci čekalo jen to jeho číslo. 

Jak funguje disketa? A jak se používá. A kolik se na ní vejde, ptají se ještě dneska na některých gymnáziích. Fakt. Ověřeno.

Věci a zvyky a potřeby pomíjej. Strašně rychle. Co bylo podstatný před dvaceti lety už nikoho nezajímá. Co bylo důležitý dneska už může bejt zejtra jinak. Nevím, jestli to někoho trápí, možná že i jo. Ale moc to vidět není. A tak furt a znovu a často bez přemejšlení se snažíme vytahovat věci, na který jsme my byli jako děti zvyklí. Používat nekorektní srovnání, že já taky neměl jako dítě mobil a nechyběl mi. Odkazovat do pravěku a doby, která fungovala úplně jinak.  

A přitom by stálo se aspoň zamyslet nad tím, co po vás nebudou chtít, až vyrostete. A soustředit se spíš na to, co v životě budete potřebovat. Budeme potřebovat.