Nová forma vzdělávání

Občas se někde v médiích objeví reportáž, která ukzuje, jak studenti neví nic o dějinách. Ptají se třeba co se stalo v roce 1968, co v roc 1945, kdy začala druhá světová válka, vyjmenujte československý prezidenty a oni neví.

Tyhle ankety neberu jako vzorek, spíš jen výběr těch největších ignorantů, kteří se novinářům hodí do reportáže.

Nepochybuju ale o tom, že kdyby se zeptali: kdo to byl Koněv, kdo Churchill, kdo Vlasovci, řada lidí by něco věděla. Alespoň by jim ta jména byla povědomá. A to jen díky těm, trapnejm kauzám z poslední doby.

Možná, že stojíme na prahu toho, že dějiny se budou vyučovat takhle. Vyráběním kauz, které budou fungovat jako marketingové magnety. Zaplní veřejnej prostor a média, bude se o nich mluvit a hádat a přít se o tom, zda to byla pozitivní nebo negativní historická osobnost.

Prostě stačí tu historickou osobnost přeměnit na histerickou a najednou se do povědomí těch, kteří nejsou úplnými ignoranty, dostane.

Otázkou je jen to, v jakém světle tam bude. A ke které pravdě se studenti přikloní. Jetli bude Koněv osvoboditel nebo okupant, vlasovci vrazi nebo zachránci, Churchill rasista nebo bojovník proti fašismu.