Poloopice

Jako malej jsem měl takovou knížku, kterou jsem měl strašně rád. Byla to encyklopedie, každá stránka se věnovala nějakému tématu (pravěk, Afrika, první světová válka, mineralogie, psaní knih, město, důl, ...). Těch stránek bylo určitě přes stovku a to téma bylo vždycky na levý straně představený velkým obrázkem s očíslovanejma věcma co jsou na obrázku a vpravo byla k těm číslům legenda a to snad ve čtyřech jazycích.

U toho jsem vydržel vždycky dlouhý hodiny.

A právě v tý knize jsem poprvé viděl výraz poloopice. Vlastně jsem ho asi už nikdy jindy neviděl a nepoužil, ale v hlavě mi zůstal. 

A když jsem se v noci vracel autobusem domů z naší pracovní rozlučkový party, tak se ten výraz vrátil. Sám přišel. A já ještě víc pochopil, co to ta poloopice je.