Věci nejsou tak jak vypadaj

Věci nejsou tak jak vypadaj, říkám si často a snažím se nesoudit na první pohled. Protože kontext, důvody, vysvětlení, je vždycky potřeba.

Toho ale ti špatní často využívaj, jako třeba ten člověk, kterej byl odsouzenej za propagacii terorismu, když na facebooku napsal "dobrá práce" pod příspěvek o útocích v mešitách na Novém Zélandu a pak se hájil tím, že to myslel, jako že šlo o dobrou práci policie. Ale na to mu soudce neskočil, protože snad měl pán vytetováno A.C.A.B. a vůbec se často jinde o tom, že by policajti dělali dobrou práci nevyjadřoval. Spíš naupak.

Ale to jsem odbočil.

Fakt často vnitřně hodnotím někoho podle nějakejch prvotních projevů. Postojů. Vizuálních vjemů. A daří se mi hlídat, abych tychle rychlý a prvotní soudy neverbalizoval nebo nepoužíval dál. Nicméně bych se rád dostal za to, abych prvotně nesoudil. Vnitřně. Pro sebe. Abych prostě ke všemu přistupoval bez předsudků. Tam chci směřovat.

A jako příklad fotka z mládí. Která by mohla vést k prvním soudům, že jsem nácek. A já na ní přitom jen hraju ve filmu.