Klaun si povídá s Bohem

Čtu nádhernou knihu od Jiřího Suchýho. Klaun si povídá s Bohem. 

Jiří Suchý v ní krásně, jako věřící člověk, rozebírá svý pochyby, svou nejistotu a věci, který nedokáže pochopit. 

Je krásný, jak lidsky kriticky a moudře k věcem přistupuje, jak nic netvrdí, ale domnívá se a připouští, že by všechno mohlo být úplně jinak. Jenže víra nebo ateismus je vystavenej právě na tom, že člověku nezbyde, než se někam přiklonit, tady argumenty a důkazy chybí.

A jo, s něčím s panem Suchým souhlasím, s něčím ne, ale to, co obdivuju úplně nejvíc je jeho poctivej, neortodoxní přéístup. Jeho kritickej pohled na věc, kladení otázek a snaha na ně najít odpověď, ať už sám, nebo s nějakou knihou nebo vzdělaným člověkem.

A pak hlavně ta tolerance k opačným názorům, pokud jsou postavený na přemejšlení nebo argumentování. Nebo na vysvětlování.

To by byl krásnej návod na to, jak mezi sebou komunikovat. Nepřistupovat k věcem, že je vím, ale pochybovat. Neobhajovat se proto, abych já měl pravdu, ale chtít najít pravdu ať už je jakákoliv.

Strašně inspirativní kniha to je (btw. i jako audiokniha kterou namluvil sám Jiří Suchý, dost možná si to po přečtení i poslechnu).

Doporučuju.