Ženský houpání

Byli jsme s Alicí na hříšti, hlavně na houpačce. Tu má nejradši. A vedle nás houpala svý dítě jeho maminka. A já si toho zase všiml. Pravidlo mužskýho a ženskýho houpání. 

To že se chlap nebojí se do toho víc opřít a děti lítají mnohem víc, to je přirozený a v tomhle ten objev nebyl, to je jen první rozdíl.

Ale co jsem viděl u většiny houpajících žen a dělá to tak i  Monika, je nesouměrnost. Ženská prostě houpe dítě tak, že chytne rukou jeden provaz nebo řetěz závěsu a začne jím kejvat sem a tam. A protože má houpačka závěsy dva, nějkou dobu jí trvá, než se rovnoměrně rozhoupe, někdy se do nějakýho rovnoměrnýho houpání vůbec nedostane. A s každým dalším houpnutím dostává dítě na houpačce víc energie pro jednu stranu a to celej houpací proces narušuje a vyosuje.

U chlapa jsem něco takovýho nikdy neviděl.

Ten prostě přijde, opře se do toho oběma rukama a pěkně zepředu houpe buď za nohy dítěte (za kolena), nebo za sedačku houpačky - podle toho, jak je houpačka stavěná. Rychleji tím nabírá výšku a rychlost, energie je rozprostřená rovnoměrně a dítě se houpe dopředu dozadu bez nežádoucího vyosení.

A ne, vůbec nevím co to znmená. Proč ženský většinou houpou tak pro mne nelogicky, ale třeba i jim to moje houpání přijde divné a nepochopitelné. Co já vím. Každopádně je to zajímavej rozdíl a něco to znament bude.