Mezigenerační komunikace

Od tý doby, co mi umřela poslední babička a poslední děda se mi pořád a pořád vracejí vzpomínky na ně. Často, intenzivně a je to strašně moc příjemný.

Vlastně jsem zjistil, jak důležitou roli mají prarodiče v životě člověka. Fakt zásadní roli. Protože mají dobrej a důležitej odstup, ví nebo tuší co pokazili na svých dětech, nemusí řešit běžný provozní věci kolem výchovy a chodu rodiny a domácnosti a mají tak čas, předávat zkušenosti, rady, kulturní povědomí. Cokoliv.

Tohle mne mrzí, že nám moc nefunguje a je to chyba úplně všech od dětí přes rodiče po prarodiče.

Takže jsem rád, když se občas podaří to nějak substituovat. Protože se ukazuje, že to nutně nemusí být prarodiče, zdá se, že tohle místo můžou nahradit lidi o generace starší, což pozoruju na Tadeášovi a jeho učitelce na housle.