Každej má názor

Internet a sociální sítě přenesly hosdpodu do veřejnýho prostoru a globalizovaly ji. A zatímco dřív se ty hospodský řeči, kde každej má názor na všechno a každej ví všechno nejlíp udržely maximálně v tom lokálu, dneska jen to, že máš názor, znamená, že hned máš touhu ho sdělit avětu a co největšímu publiku.

Což ostatně dělám i já právě teď.

Nedostupnost sdílení informací měla (kromě nevýhody, že se ty informace rychle nedostávaly mezi lidi a ten, kdo měl pod palcem média tak mohl veřejný mínění posouvat a ovládat) tu výhodu, že tu byla kontrola toho, zda se nepíšou vyložený nepravdy. Nesmysly. Pocity a názory a smyšlenky a touhy jejich autorů, postavený třeba jen na nápadu a úvaze a myšlence člověka, kterej o tématu vůbec neví nebo, v horším případě, na záměrném zamlžování a pokřivování reality směrem, kterej autorovi toho sdělení vyhovuje.

Tohle nám sociální sítě a internet dávají už desítky let a pořádně si to začneme uvědomovat, když u toho začne jít o něco, co se prostě na rovině názoru postavit nemůže. Ale já si myslím, že Země je fakt placatá. Ale já si myslím, že tahle žlutá koule je černá. A tak.

Dneska, v době kdy politici podcenili hrozbu koronaviru a počty nakažených rostou rychlejc než kdykoliv předtím mne tohle zase rozčílilo.

Čtení zoufalých výplodů zoufalých zpěvaček (Bára Badsiková na facebooku), nadávání lidí na omezení v podobě nošení roušek nebo omezování provozní doby barů. Vyzývání k porušování těch nařízení a jejich nedodržování ve jménu rebélie, svobody nebo frajerství.

A když se se zájmem do těch diskuzí a hádek na sockách podívám, šokuje mne, jak dost lidí ty svý pocity převrací v pravdu a nedokáže se podívat na základní statistiky a prognózy.

Tak na tohle dřív nebo pozdějc dojedeme. Globalizovaná internetová hospoda totiž druhý den nekončí kocovinou a zapomněním všech bludů, co v opilecký píše vznikly. Naopak se nese dál a jakoukoliv blbost rozdmýchává a rozšiřuje. Lidi mají touhu, nevím proč, být v opozici, polarizovaný, mít silnej názor. A jeho síla je důležitější, než jeho relevance.