Ještě k těm rouškám

Před pár dny jsem se tu holedbal, jak jsem oslovil člověka bez roušky a jak ji s kecama nasadil. A měl jsem z toho radost.

Dneska jsem na Urxový potkal partu sedmi mladejch a hlučnejch a rozjívenejch romů. Bez roušek. Pak vlezli do tramvaje, roušky vytáhli, ale měli je na krku a tak, prostě debilové. 

A já se na jakoukoliv komunikaci s nima vykašlal. Nechal jsem je bejt a radši jsem takticky mlčel a dělal, že je nevidím. Jel jsem unavenej z práce, což není výmluva, to je jen popis stavu ve kterým jsem byl, ale i kdybych jel čerstvej z koncertu, stejně bych mlčel. A těšil jsem se, až konečně vystoupí, což se stalo na Palmovce, to mi udělali radost, že to bylo tak brzy.

A ne, radost jsem ze sebe tentokrát neměl, ani číst jsem u toho nemohl, ale prostě takovýhle přesily se bojím.