Léčivý obrazy

Mám rád takový umění, který se mnou něco dělá. Hudbu, knihy, výtvarný umění konzumuju skoro jen proto, že jsem té věci nějakou součástí. Cosi to udělá s mejma emocema a já se dostanu do nějakýho silnýho stavu mysli. 

Takže třeba neřešim to, zda zpěvák dobře intonuje nebo má krásnou barvu hlasu. Řeším, jestli se na něj dokážu napojit a nechat se jím někam dovést. To je pro mne umění.

A jo, takhle to mám ve všem kromě filmu a seriálu, tam prostě tupě koukám na něco a jen se bavím a tam to konzumuju jako brambory s řízkem. Nevím proč, ale prostě to tak mám.

Poslední dobou se mnohem víc nechávám vtahovat do světů různejch výtvarníků. Mám doma vysoké desítky různých monografií od Bosche přes Warhola po Da Vinciho a je krásný si v nich listovat a prohlížet si je a být tam s nimi. Nejen v obrazech, ale i na fotkách.

A taky mám pár magickejch obrazů doma. Léčivejch.

Jeden z nich, "Lamohlav s liškou" je naprosto dokonalej. Funguje jako barometr mý nálady. Funguje ze všech čtyř stran a já si ho vždycky otočím tak, jak potřebuju. Jakej je zrovna den.

Nejlíp a nejradši ho mám jako pohled na moře. Kde stojí asi máma s dítětem a mávají odplouvajícímu nebo připlouvajícímu tátovi v plachetce. To všechno kolem je moře a měsíc a věci, který si vysnily. Hodně harmonickej pohled to je.

Druhej je pro mne tuláckej. Krajina někde kolem Bezdězu a Kokořínska a Českýho ráje, kopce, skalní hlava a strašáci a duchové, který v noci přicházej, když spíš někde v pustým lese na vandru.

Třetí je nejtajemnější. Je tam ta vostrá liščí holka, ale tady je o dost míň kousavá než na jiném obrazu s ní. Je tam běžící pár, mám pocit že tak volně a bezstarostně utíkající, je tam ten obří tenkej pso / dinosauruso / mlok. Toho mám rád, ten tomu dodává klid a bezpečí. Ale zprava už vykukuje ten začarovanej zlej les.

No a čtvrtej, ten tam mám teď. Není to úplně dobrá situace. Je tam ta krev nebo oheň nebo prostě nedobrá červená. Nějakej problém. Spálená krajina. Ale! Uprostřed stojí ten bojovník ve vítězné poloze s rukama nad hlavou. V poloze, v který jen takhle stát uklidňuje a pomáhá vyplavovat ty správný hormony, aby se člověk dostal ze stavu nejistoty a podráždění do klidu. A takhle si před tím obrazem stojím, s rukama nad hlavou a uzdravuju se. Medituju.

Jakub König - Lamohlav s liškou (účastníci zázraku)


Komentáře

  1. Já jsem nikdy nebyla zastánce obrazů. Nechápala jsem, jak si může někdo nějaký pověsit na zeď. Vždycky jsem tam měla akorát naše foty a postupně ještě nějaké pěkné obrázky od dětí. Už jsem ale přehodnotila svoje rozhodnutí, protože jsem našla krásné dřevěné vyřezávané obrazy a tomu jsem prostě nemohla odolat.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky