O dezinformátorech mezi námi a o nechuti depolarizovat společnost

Je snadné být dezinformátor a šířit nepravdivé zprávy. A je těžké si uhlídat nadhled a čistou hlavu a do světa posílat jen to ověřené a když se to nepovede, nebát se přiznat vlastní chybu. Snažím se o to druhé, ale určitě to nevyjde vždycky. Je to fakt hodně těžký.

Covid a celá ta očkovací a antiočkovací hra nám jako dárek přinesla vzájemné odkopání se v tomto směru. Protože právě na otázkách kolem covidu je hezky vidět, kdo uznává jaké hodnoty, kdo překrucuje fakta, kdo se zaslepeně dívá napravo nebo vlevo. Člověka to pak učí mnohem líp porozumět a věřit nejen sám sobě, ale i druhým. protože tak, jak zachátíš s fakty o covidu tak zřejmě zacházíš i s fakty ostatními.

V mejch sociálních bublinách se najdou lidé na všech stranách očkovací hysterie. Jsou tu zaslepení antivaxeři, kteří uvěřili některé debilní dezinformaci (ve vakcínách jsou rozemletá lidská embrya), jsou tu antivaxeři z přesvědčení co k tomu ale mají racionální důvody (zatěžování organismu, mají problém často i s běžnýma vakcínama, ale odkazují se na skutečná fakta a z těch si umí vyargumentovat, proč se neočkovat). A jsou tu i fanatičntí očkovači, kteří se prostě chtějí očkovat a argumenty k tomu nepotřebují. Žene je strach ze smrti, často odůvodněný (riziková skupina), jindy neodůvodněný. A jsou tu další skupiny lidí s různejma důvodama a motivacema proč se očkovat a proč ne.

Čas od času se pustím na facebooku do diskuze s někým, kdo podle mne nevidí nebo skrejvá nějakou důležitou souvislost. Kdo razí nějaký názor a to buď bez argumentů, nebo s argumenty vylhanými, případně zkreslenými. Na to se snažím upozorňovat a to hlavně u lidí, kterých si běžně vážím. Nedělám to tolik pro ně, ale hlavně pro sebe. Protože třeba fakt mají nějaký argument pro to tvrdit něco, co považuju za nesmysl a tak mne ten argument zajímá. Abych korigoval své poznání v tomto směru. Nebo mám pocit, že se velmi pletou a tak jim nabízím argument svůj. Aby si své poznání mohli korigovat oni. Právě tohle je proncip diskuze a proto ji lidé vymysleli. Hodit na stůl dostupná fakta na danou věc ze všech stran a vzájemně si je vysvětlit a navzájem se posunout v poznání.

Bohužel jsme se ale dostali do světa, v němž se každej cejtí zranitelně a leckdo se bojí své poznání racionalizovat a měnit. Vyvíjet se. Namísto toho tu vítězí ideologický pohled na cokoliv. Očkování je špatně a basta. Očkování je správně a taky basta. Nic mezi tím a každej, kdo tvrdí opak, je přinejmenším idiot.

Jenže čím jsem starší, tím víc mne baví hledání společný pravdy. Společnýho akceptovatelnýho názoru na věc.

Teď trochu odstoupím stranou, ale je to nádhernej ilustrační příklad.

Na musicserveru každoročně děláme hudební výroční anketu (tu aktuální jsme btw. začali vydávat teď v pátek), kde jako redaktoři vyhodnocujeme ty nejlepší desky za poslední rok. A výsledkem je vždycky čtyřicítka zahraničních a dvacítka českých alb, z nichž si o velký části myslím, že jsou totálními sračkami a vlastně mne i jejich umístění v žebříčku skoro uráží. Navíc se mi do výsledků nedostávají třeba moje desky z prvních třech míst, s tím je těžký se smířit. Ale právě ten společnej diskutabilní výsledek, kterej nemůže na 100 % uspokojit vůbec nikoho, ukazuje hezkej pohled na hudební svět, na kterým se lidi se zcela odlišnejma názorama můžou dohodnout. A toho si cením.

Přesně to potřebujeme i v životě jako takovém. Jinak se budeme polarizovat víc a víc až se navzájem pobijeme v občanské válce.

Nedávno jsem si s jedním kamarádem psal takhle na facebooku. On tam sdílel studii o posilovacích dávkách očkování, která měla dva silné závěry. Jednak ten, že posilovací vakcína nepomáhá proti šíření omikronu a pak druhý, že posilovací dávka velmi silně pomáhá minimalizovat riziko komplikovaného průběhu nemoci a hospitalizace. Jenže kamarád si ze studie vybral jen závěr o šíření nemoci a doplnil ho radami, že doporučuje jíst vitamíny a že vlastně ta třetí dávka k ničemu není a že to tak tvrdil vždycky.

No a tak jsem reagoval, on reagoval, já jsem reagoval. Slušně a bez útoku jsme si napsali svý názory a pak jsem najednou zjistil, že některý ty moje i jeho reakce byly smazané. A když jsem se ho teda zeptal proč to smazal, že tomu nerozumím, tak zmizel celý ten post a bez odpovědi.

A jo, na podobný jednání jsem si zvyknul u demagogů a dezinformátorů typů Okamury nebo Volnýho. Ale teda u chytrýho a schopnýho člověka, kterýho si vážím, mne to překvapilo. Ta jeho nechuť bavit se i když ten první příspěvek na svém veřejném profilu postoval on. Ta nechuť revidovat svůj postoj, strach přiznat, že očkování má smysl, absence touhy hledat ten nejlepší aktuálně prokázaný pohled na věc a jo, i vědci se leckdy pletou a pak je potřeba jejich postoje znovu přehodnocovat. Ale je fajn pracovat s tím nejlepším, co teď máme. Nejen v covidu a očkování, ale ve všem kolem sebe. Vlastně tomu jeho postoji pořád nerozumím a protože zareagoval tak, jak píšu, vytvářím si na celou situaci názor sám. Bez jeho vysvětlení a tedy subjektivně, bohužel. A to směřuje právě někam k těm demagogům a dezinformátorům.

A proto si vážím všech antivaxerů, kteří se nebojí říct, že třetí dávka výrazně snižuje riziko hospitalizace a smrti. Stejně tak si vážím všech vaxerů, kteří přiznají, že booster nepomáhá proti šíření omikronu. Tedy těch, kteří nejsou zaslepení a nejedou si tu svou křížovou válku ve jménu čehokoliv.

A vlastně bych si přál, abysme se naučili víc ustupovat z vlastních silnejch postojů a sešli se společně u dvaceti českých desek, z nichž člověku radost udělá třeba pět, dalších pět mu bude jedno, dalších pět ho bude štvát a z těch posledních mu bude trapno. A jo, je důležitý si těch svejch TOP 20 pustit v klidu sám, ale pak je fajn si dát společně takovouhle pestrou dvacítku. Dokud do jde. Protože pak by člověk mohl zjistit, že nám někdo všem vybral jen dvacet totálních sraček. Takhle už to tu kdysi fungovalo. Ale když se nebudeme navzájem bavit a hledat společnou řeč, zas k tomu dospějeme.