Kvantová fyzika pro každého
Před lety jsem koupil Ondrovi komiks Záhady kvantového světa. Knížku, z které byl hodně moc nadšený, četl ji opakovaně. O teď jsem se konečně dostal k tomu si ji taky přečíst. A doporučuju to všem.
Ne, kvantový fyzice nerozumím. Tak daleko jsem se nikdy nedostal, i když mne fyzika docela šla. Ale to, co mi k ní chybělo byl nějakej příběh. Důvod, proč se o to zajímat. Ne jen rozumět vzorcům a znát je a umět je použít a přeříkat Newtonovy zákony nebo Pythagorovu větu. Ale vědět, co to fakt znamená, jaký jsou toho důsledky a čemu díky tomu rozumíme a čemu ne.
Ta kniha autorů Damoura a Burniata tu celou komplikovanou fyziku tak krásně hravě a názorně a popořadě vysvětluje, ukazuje, jak je krásný, že všechno nevíme a že něco třeba pochopit dokážeme, ale představit si to už nedokážeme. Ale hlavně, strašně dobře tu vysvětlí ten celek kvantový fyziky jako takovej. To o čem to je. A to je nejdůležitější. A to bez nutnosti mít na začátku vůbec nějaký vstupní fyzikální znalosti.
A takhle si popularizaci čehokoliv představuju. Komiks se ukazuje jako krásně názornej prostředek, kterej to dokáže. Protože jak jinak vysvětlit k čemu je planckova konstanta, co říká a jaký to má praktický důsledky, jak fungujou všechny ty vlny a podobně, než názorným a přirozeným obrázkem. Člověk čte bubliny, kned vidí zjednodušeně o čem to je a tím si tu znalost ukotvuje.
Takhle bych si učení představoval. Po přečtení knihy mám jasnou představu o tom téímatu jako takovém. Myslím si, že vím, co je to kvantová fyzika. A stejně tak mám hned mnohem jasnější představu, jestli bych se tomuto tématu chtěl věnovat hlouběji nebo ne.
Takhle kdybysme děti seznamovali s nejrůznějšími obory, bylo by to krásný. Měly by velkej přehled a o to, podle mne, minimálně v základním školství jde. A zároveň by se pak velmi dobře dokázaly rozhodnout, jakému oboru se věnovat.
Ne, kvantový fyzice nerozumím. Tak daleko jsem se nikdy nedostal, i když mne fyzika docela šla. Ale to, co mi k ní chybělo byl nějakej příběh. Důvod, proč se o to zajímat. Ne jen rozumět vzorcům a znát je a umět je použít a přeříkat Newtonovy zákony nebo Pythagorovu větu. Ale vědět, co to fakt znamená, jaký jsou toho důsledky a čemu díky tomu rozumíme a čemu ne.
Ta kniha autorů Damoura a Burniata tu celou komplikovanou fyziku tak krásně hravě a názorně a popořadě vysvětluje, ukazuje, jak je krásný, že všechno nevíme a že něco třeba pochopit dokážeme, ale představit si to už nedokážeme. Ale hlavně, strašně dobře tu vysvětlí ten celek kvantový fyziky jako takovej. To o čem to je. A to je nejdůležitější. A to bez nutnosti mít na začátku vůbec nějaký vstupní fyzikální znalosti.
A takhle si popularizaci čehokoliv představuju. Komiks se ukazuje jako krásně názornej prostředek, kterej to dokáže. Protože jak jinak vysvětlit k čemu je planckova konstanta, co říká a jaký to má praktický důsledky, jak fungujou všechny ty vlny a podobně, než názorným a přirozeným obrázkem. Člověk čte bubliny, kned vidí zjednodušeně o čem to je a tím si tu znalost ukotvuje.
Takhle bych si učení představoval. Po přečtení knihy mám jasnou představu o tom téímatu jako takovém. Myslím si, že vím, co je to kvantová fyzika. A stejně tak mám hned mnohem jasnější představu, jestli bych se tomuto tématu chtěl věnovat hlouběji nebo ne.
Takhle kdybysme děti seznamovali s nejrůznějšími obory, bylo by to krásný. Měly by velkej přehled a o to, podle mne, minimálně v základním školství jde. A zároveň by se pak velmi dobře dokázaly rozhodnout, jakému oboru se věnovat.
Komentáře
Okomentovat