Když nestíhám, musím zvolnit

Dostávám se do vlastních pastí. Mám toho moc. Každej toho má moc, ne že ne.

Ale když toho mám já moc, začnu odřezávat ty věci, který nejsou důležitý. Aspoň si to tak myslím. A tak přestávám běhat, nechodím ven, nevěnuju se rodině, neposlouchám muziku.

A dělám důležitý věci. Práci, čtu si, snažím se nějak obstarávat základní povinnosti (jídlo, trochu úklid), snažím se spát aspoň těch šest, musím na zásadní koncerty, ty nezruším.

A dnes, když Alice onemocněla a měla horečku jsem byl vyslán za Medankou, abych jí provedl po Bohnicích. A tak jsem se nejdřív proběhl, pak prošel 4,5 km s koněm, pak zase běh a udělalo mi to tak dobře, že mne to dalo sílu a klid na věci, který mne třeba stresujou.

A na to je potřeba nezapomínat. Je fajn neodřezávat ty věci, který se třeba netváří, jako důležitý, ale dodávaj šťávu.

Paradoxně je potřeba ve stresech a nestíhacích dnech zvolnit, protože to pomůže správně se rozhodnout. Bejt vyváženej. Aspoň to mi teď dává smysl. Po procházce s Medankou.

Komentáře

Oblíbené příspěvky