Zapomínání
Strašně rychle zapomínám a vůbec nevím podle jakýho klíče. Dalo by se možná říct, že to co není důležitý, zapomenu. Ale takhle jednoduchý to není.
Protože co je důležitý na e ne je í á. Nese bere maže peče umře. A další. Znám je všechny, ty vzory. A nikdy, opravdu nikdy jsem je nepoužil. Znám taky vyjmenovaný slova po všech obojetnejch, ný natý, itý, ičitý, ... Pamatuju si vot tamara pasmatri a umím azbuku a to i pěkne popřadě (a bé vé gé dé jé jó ž - až k - e ju ja).
Ale vedle toho se mi z hlavy vykouřilo spousta věcí, informací událostí.
Právě jsem dočetl Svatou Barboru, skvělej komiks, kterej mi utekl v době svýho vzniku. Komiks, kterej se věnuje kuřimský kauze (takový to čím před asi deseti lety žilo celý česko - jak někdo náhodou v chůvičce uviděl obraz týranýho dítěte, pak tam byli ti klokánci, pak to dítě vůbec nebylo dítě, ...). Před těmi deseti lety to byla megaudálost. Sledovali jsme to ve zprávách, bavili se o tom a kdyby teď nebylo Barbory, nevzpomněl bych na to. Až se čtením toho komiksu jsem se dostával zpátky do těch divnejch událostí, vzpomínal si na ně a pak si je ještě osvěžil pročítáním dobových zpráv.
A mně by fakt strašně zajímalo, jakej klíč tohle zařizuje. Proč si pamatuju útok na dvojčata a Jakešův projev na Červeným Hrádku (kterej si pamatuju ze zpráv fakt z těch 80. let, tyhle zprávy jsem zrovna viděl a tohle mne tenkrát zaujalo). Proč si pamatuju návštěvu Gorbačova v ČSSR a to, že někdy v osumdesátkách chytal v hokeji ňákej Králík.
A proč si pamatuju texty těch příšernejch písní Michala Davida a dalších osumdesátkovejch lidí a pletou se mi ty Kittchenovy a Zvířecí.
Protože co je důležitý na e ne je í á. Nese bere maže peče umře. A další. Znám je všechny, ty vzory. A nikdy, opravdu nikdy jsem je nepoužil. Znám taky vyjmenovaný slova po všech obojetnejch, ný natý, itý, ičitý, ... Pamatuju si vot tamara pasmatri a umím azbuku a to i pěkne popřadě (a bé vé gé dé jé jó ž - až k - e ju ja).
Ale vedle toho se mi z hlavy vykouřilo spousta věcí, informací událostí.
Právě jsem dočetl Svatou Barboru, skvělej komiks, kterej mi utekl v době svýho vzniku. Komiks, kterej se věnuje kuřimský kauze (takový to čím před asi deseti lety žilo celý česko - jak někdo náhodou v chůvičce uviděl obraz týranýho dítěte, pak tam byli ti klokánci, pak to dítě vůbec nebylo dítě, ...). Před těmi deseti lety to byla megaudálost. Sledovali jsme to ve zprávách, bavili se o tom a kdyby teď nebylo Barbory, nevzpomněl bych na to. Až se čtením toho komiksu jsem se dostával zpátky do těch divnejch událostí, vzpomínal si na ně a pak si je ještě osvěžil pročítáním dobových zpráv.
A mně by fakt strašně zajímalo, jakej klíč tohle zařizuje. Proč si pamatuju útok na dvojčata a Jakešův projev na Červeným Hrádku (kterej si pamatuju ze zpráv fakt z těch 80. let, tyhle zprávy jsem zrovna viděl a tohle mne tenkrát zaujalo). Proč si pamatuju návštěvu Gorbačova v ČSSR a to, že někdy v osumdesátkách chytal v hokeji ňákej Králík.
A proč si pamatuju texty těch příšernejch písní Michala Davida a dalších osumdesátkovejch lidí a pletou se mi ty Kittchenovy a Zvířecí.
Komentáře
Okomentovat